Hippolyt Římský (asi 170-235)
Hippolyt se řadí k nevýznamnějším teologům přelomu 2. a 3. století působících v Římě. Nelze přesně říci, odkud pochází ani kde je pohřben. Na jeho identitě se neshodli ani strarokřesťanští autoři. Někteří vědci dokonce hovoří o několika Hippolytech.
Jedna ze starých tradic hovoří o jeho neshodách s papežem Kalixtem I. ohledně možnosti druhého pokání. Tento spor se vyhrotil až do té míry, je se Hippolyt stal prvním vzdoropapežem v dějinách.
Za vlády Maximina Thraxe vypukla nová vlna pronásledování křesťanů. Hyppolit, stejně jako papež Poncián, byli poslání do dolů na Sardinii, kde oba zahynuli. Hypollit se je ještě před smrtí smířil s Církví a ukončil schizma.
Ve svém díle Contra Noetum (Proti Noetovi) Hippolyt polemizuje s Noetem, který propagoval patripassianismus. Tato doktrína je typem modalismu a tvrdí, že Otec se stal člověkem, narodil se z Panny, trpěl na kříži (odtud patripassianismu) a zemřel.