Moravští bratři

19.10.2016

Kdysi jsem hledal na internetu něco o evangelizaci a jeden z odkazů, který Google vyhodil, se zabýval Moravskými bratry. Tento termín jsem samozřejmě neznal, a tak jsem se snažil hledat víc, abych zjistil, zda se jedná o něco důležitého či nikoliv. A světe div se, myslím, že jsem narazil na docela zajímavé téma.

Původ

Moravští bratři (nebo také Moravská církev) se řadí mezi protestantské církve blízké luteranismu. Kořeny můžeme vidět v učení Johna Wicliffa, jehož spisy se nechal ovlivnit Jan Hus a jiní, a tak se jeho názory rozšířily i v českých zemích. Uvnitř později zformovaného husitského hnutí nás bude zajímat Petr Chelčický, který je representantem puritanismu, pacifismu a radikalismu. Chelčického myšlenky ovšem přijala Jednota bratrská (nebo také Čeští bratři), která vznikla roku 1457 v Kunvaldu v Čechách z popudu bratra Řehoře.

Bratr Řehoř odešel z Prahy, protože dále nechtěl snášet boje o to, jakým směrem se bude ubírat husitské hnutí. Mezi jeho přátele a rádce patřili např. Petr Payne či Martin Lupáč. Martin Lupáč podporoval věrnost reformaci a tvrdil, že proto musejí bratři opustit posloupnost biskupského svěcení. To se také stalo a de facto to znamenalo vytvoření vlastní hierarchie, plně oddělené od katolické církve. Jednota bratrská tedy vznikla z obrovského zklamání z husitské revoluce, která se nebála ozbrojených konfliktů, jimiž se snažila chránit svou víru.

V 15. století měly všechny nekatolické konfese poměrně těžké postavení a výjimkou nebylo ani pronásledování. Střídala se období intenzivnějšího pronásledování s obdobími relativního klidu. Tato situace trvala až do bitvy na Bílé Hoře roku 1620, kde katolické vojsko porazilo vojsko protestantské. Poražení mají na výběr: přechod na katolickou víru nebo exil.

Tímto aktem jsou Čeští bratři poměrně dost oslabeni a po smrti Jana Amose Komenského, který celý život toužil po obnově své milované církve, upadá natolik, že málem přestávají existovat.

Poté uběhne asi sto padesát let klidu, kdy ti, kteří zůstali věrní své víře, zůstávají skryti, modlí se tajně a na nějaká velká shromažďování nemají ani pomyšlení.

Vznik nové církve

Roku 1690 se narodil v Ženklavě u Štramberku Kristián David, "skryté semeno", o které v modlitbě prosil Jan Amos Komenský. David pocházel z katolické rodiny. Jako malý pásl ovce a později se vyučil tesařem (svými současníky byl též nazýván božský tesař, jindy zase moravský Mojžíš). Byl velice zbožný a chtěl dosáhnout jistoty, že mu Bůh odpustil hříchy. Četbou a pátráním dospěl k protichůdným odpovědím, a tak se vydal do Německa, aby hledal pravdu. Tam se setkal s pastorem Schaferem, pietistou, od kterého dostal odpověď na svou otázku. Plný nadšení se vrátil na Moravu a začal kázat. To se samozřejmě stalo trnem v oku jeho odpůrcům a začalo pronásledování. David se vrací k Schaferovi a snaží se usadit v Sasku. Zde se potkal s Mikulášem Zinzendorfem.

Mikuláš Zinzendorf se narodil 26. května 1700 v Drážďanech. Byl vychován v prostředí pietistů. Zinzendorf a David asi kolem roku 1722 mluvili o potřebách na Moravě. Zinzendorf pak pozval pronásledované, aby se usadili na jeho panství v Sasku (hrad v Belthlsortu). David odešel na Moravu a shromáždil několik rodin, které byly ochotny opustit svou vlast, a odvedl je do Saska.[1]

Moravané se usadili asi kilometr od Zinzendorfova panství, na kopci, který se jmenoval Hutberg. Založili osadu, kterou pojmenovali Herrnhut (Pánova stráž, česky Ochranov), která existuje dodnes pod stejným názvem. David, neúnavný kazatel, se ve svých myšlenkách neustále vracel na Moravu. Nakonec se rozhodl vrátit se do své vlasti. Na Moravu se nedostal, ale došel do východočeského Kunvaldu, kde se setkal s několika rodinami podobných názorů. Vrátili se do Herrnhutu, kam začaly přicházet další rodiny z Moravy, především ze Suchdolu nad Odrou, Kunína, Šenova, Životic, Štramberku, atd., ale také z Čech. Tak se osada začala rozrůstat a zanedlouho dosáhla tisíce obyvatel.

Do Herrnhutu přicházeli lidé všech možných názorů a spolužití všech "konfesí" se stávalo nemožným. Objevují se vlivy husitské z Čech a luteránské z Moravy, vše prodchnuto láskou či neláskou k pietismu. Zinzendorf, luterán, toužil, aby se všichni stali luterány. Věděl však, že mnozí reprezentují kořeny prastaré církve z Čech a hlásí se k odkazu Komenského. Moravané se zase nebáli luteranismu, který se v jejich učení projevoval, protože nesouhlasili s některými husitskými myšlenkami. Nakonec se dohodli, že vše rozhodne los, metoda, kterou hojně užívali. Los rozhodl o připojení k luteránské církvi. Řídili se tedy podmínkami Augšpurského míru a později de facto vytvořili novou komunitu uvnitř luterské církve. Sám Zinzendorf vytvořil Herrnutské stanovy, podle kterých komunita žila, stal se duchovním vůdcem komunity a ochráncem před nebezpečími z venku.

Komické však zůstává, že existovala témata, kterým se v diskusích mělo vyhýbat, aby komunita mohla žít v klidu. Jednalo se o disputace o Trojici, o dědičném hříchu, o totální mravní zkaženosti, apod. Pravdou však zůstává, že nauka o Bohu, který se zjevil v Kristu, je centrem víry i skutků. Vše samozřejmě stojí na Písmu svatém.

Obrat nastal 13. srpna 1727, kdy mělo dojít k vylití Ducha svatého během slavení Večeře Páně v Herrnhutu. Toto datum uvádějí Moravští bratři jako vznik Moravské církve.[2]

Církev se rozhodla, že chce mít biskupský úřad. Bylo tedy zapotřebí jmenovat biskupa. Tím se stal v roce 1735 David Nitschman, který přijal svěcení od posledního biskupa staré Jednoty (Polské provincie) Daniela Jablonského[3], stal se tak prvním biskupem Moravské církve. Mohl vysluhovat dvě svátosti, které církev uznává: Křest a Večeři Páně.

Misie

K velmi výrazným rysům Moravské církve patři misionářská činnost, tedy šíření křesťanství, vzdělanosti a míru. Počátek moravské misie začíná rokem 1732, kdy se Mikuláš Zinzendorf, přítel dánského krále Kristiána VI., setkává na dánském královském dvoře s Indem Anthonym, který mu popsal situaci otroků v západní Indii. Losem se rozhodlo, že do Indie vyrazí Leonard Dober a David Nitschmann, pozdější první moravský biskup. Díky Zinzendorfovi dorazili Moravané roku 1733 také do Grónska.

Dalším misijním územím se stala Anglie asi v roce 1731, kde pravděpodobně vznikl název "Moravští bratři". Anglie se pak stala místem, odkud misie pokračovaly dále na Západ, do Ameriky, kam Moravští bratři připluli v roce 1735 a usadili se na území Georgie, ve městě Savannah. Z Georgie museli odejít, protože tam proti sobě válčili Španělé a Britové. Moravané se totiž nacházeli na území Britů, kteří je nutili do boje. To bratři odmítli s tím, že nebudou jednat proti své víře.

Přesídlili proto roku 1740 do Pensylvánie, do údolí řeky Lehigh, pod vedením biskupa Davida Nitschmana ze Suchdolu. Roku 1741 navštívil Pensylvánii i hrabě Zinzendorf, který pak na Štědrý večer slavnostně pojmenoval novou osadu Bethlehem. Osada se postupně rozrůstala a město Bethlehem stojí dodnes.

Bethlehem se stal základnou, odkud vycházely další misie po státech severní Ameriky. Bratři zde také založili dívčí internát, čímž dali podnět k založení vysoké školy Moravian College (také existující dodnes). V Bethehemě rovněž nalezneme muzeum, archiv a ústřední chrám Moravské církve. [4]

O Moravských bratrech se mluví jako o průkopnících křesťanské misie mezi indiány na americkém Východě. Nepřekvapí tedy, že David Zeisberger ze Suchdolu založil první křesťanskou osadu a první školu pro indiány.

Moravští bratři evangelizovali indiány také v oblasti Kanadských jezer a získali si mezi nimi skvělou pověst. Indiáni přijali novou víru a nový způsob života. Z úcty ke svým evangelizátorům si začali říkat Moravian Indians a mnozí se přestěhovali do Pensylvánie. Jejich život nebyl lehký, protože odmítali jakoukoliv válku a navíc byli "jen indiáni". Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat a indiáni se museli vystěhovávat do rezervací, které pro ně připravili bílí kolonizátoři, a po krvavých masakrech se malý počet Moravských indiánů přesunul do Kanady, kam odešli roku 1791 pod vedením již zmiňovaného Davida Zeisbergera. Tam jejich komunita žije dodnes.

Druhým významným sídlem se po Bethlehemu stalo místo, které se dnes jmenuje Winston-Salem v Severní Carolině (jedna z bratrských osad se jmenuje Friedland), které je upraveno jako skanzen.

Co se týká Spojených států, Moravská církev není úplně neznámá. Nalezneme komunitu ve Washightonu či komunitu v New Yorku, která na Staten Islandu vybudovala Moravský hřbitov. Moravští bratři vždy aktivně vystupovali proti útlaku a rasové segregaci. Například "First Moravian Church" na Manhattanu založili bílí osadníci roku 1748 a stal se prvním rasově smíšeným sborem v New Yorku.

Moravští bratři evangelizovali i Eskymáky (Inuity) severního Labradoru v Kanadě, kam se dostali přes Grónsko v roce 1752. Eskymáci reagovali na křesťanské poselství pozvolně. Ale nakonec zde křesťanství zapustilo své pevné kořeny. Poměrně usedlý způsob života pomohl zvěstovatelům evangelia při práci. Bratři založili v roce 1780 školu v Inuktitutu, kam donesli i eskymácké písmo, které vylepšili již v Grónsku.

Moravská misie se neomezila jen na Severní Ameriku, ale znovu se, díky britskému koloniálnímu vlivu, vydala do Indie, do dnešního státu Džammú a Kašmír. V městě Léh v Himalájích, ve výšce 3600 m. n. m. postavili kostel a dodnes zde funguje Moravský institut pro nejchudší děti a uprchlíky z Tibetu.

Moravská církev působí také v Africe, především v Jihoafrické republice. Důkazem může být např. vesnice Elim založená roku 1824, kde bratři působí dodnes. Černoši bydlí v řadových barevných zděných domech s typickými prvky staré venkovské moravské architektury.

Roku 1847 přišli bratři z Herrnhutu i do Nikaraguy, kde pokřtili největší a nejsilnější indiánský kmen Miskitů. V dobách Nikaragujské revoluce[5] se Miskitové bojů neúčastnili, protože chtěli zůstat věrni své víře. Od roku 1990 vládne v zemi mír.

Bratři dále působí v jihoamerických pralesích či na Aljašce, Hondurasu, Zairu, Malawi, Surinamu, Tibetu, karibské oblasti a samozřejmě v Evropě.

Krásným faktem zůstává, že mnozí z těch, co přijali víru, nejen že znají Moravu, ale dokonce k ní vzhlíží jako k zemi, z níž k nim přišlo světlo víry.

Smutným faktem ovšem zůstává, že misie Moravských bratří patří k populárním tématům v mnohých oblastech světa, ale našimi historiky je poměrně přehlíženo. Možná bychom se mohli více zabývat moravskými dějinami...


[1] Shrňme si fakta, proč Moravané emigrovali:

1625 - císař Ferdinand vydává Obnovené zřízení zemské (pro Čechy 1627, pro Moravu 1628), jímž, mimo jiné, uznává pouze katolickou víru, nekatolíci jsou mimo zákon.

1620-1644 - tři Valašská povstání. Valaši povstali proti katolizaci Moravy.

1727 - další odchod Moravanů do Lužice (dnes Sasko).

Morava byla v 17. století poměrně evangelická a na některých místech i odbojná. Právě proto, že se někteří nechtěli smířit s pokoutným a tajným scházením se k modlitbě v Beskydech a nesouhlasili s rekatolizací země, dochází k odchodu do zahraničí.

[2] Jednota bratrská ve světě užívá starý latinský název Unitas Fratrum. V Německu působí jako Brüder-Unität nebo Brüdergemeinde. Protože do Ochranova přišli exulanti z Moravy, vešli do historie jako "Moravané". Jednota se tak stala po celém světě známou pod názvem Moravian Church, ve španělsky mluvících oblastech Iglesia Morava.

"Unitas Fratrum - Moravian Church" je svazkem 19 samosprávných celků tzv. provincií. Struktura není hierarchická, každá provincie je spravována a pracuje samostatně.

[3] Vnuk Jana Amose Komenského. J. A. Komenský tedy nebyl posledním biskupem Jednoty bratrské.

[4] V Pensylvánii dosáhli bratři obrovského úspěchu a někteří ji dokonce nazývají Stát Moravských bratří. V té době hrála Pensylvánie nepopiratelný prim ve sjednocování USA a ve Filadelfii, největším městě Pensylvánie, byla roku 1775 vyhlášena nezávislost USA.

[5] Během Nikaragujské revoluce proti sobě bojovali Sandinovci (Sandino byl rebel bojující proti vojenské okupaci ze strany USA mezi lety 1927-1933, z jehož myšlenek vzešla marxistická strana podporovaná SSSR) a Somozovci (mocná rodina diktátorů, která byla svržena v roce 1979).

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky